Ráno budím Tomáška do školky.
Tomík se na mě podívá a povídá: „Táto dneska do školky nejdu, včera jsem se na tom domluvil s mámou!„.
Je fakt, že kašlal, takže jsem uznal, že ho tam nebudu tahat.
Potom se na mě podíval a povídá: „Když mi uděláš kakao, tak nepůjdu do školky.„.
Odpověděl jsem mu: „A když ti ho neudělám, tak půjdeš?„.
Tomášek se zamyslel a povídá: „Když mi ho neuděláš, tak taky nepůjdu a ještě budu smutnej.„
Smutnej nebyl …
(Tomášek čtyři a půl roku, 28.2. 2007)