Hlášky Tomáška a Jitušky

Sedíme s maminkou u stolu a přijde Jituška.

Ani netuším čím to vzniklo, ale začal jsem se na Jitušku zlobit.

Když jsem se vypovídal, tak se Jituška otočila k mamince a povídá: „Ten táta je dneska nějakej dramatickej…„

No nenaděláš nic, Jituška ve 14ti letech

„Dostal jsem jedničku z češtiny, učitelka se asi spletla.„

Tomík v devítce, skoro 16

„Tati, kolik ti vlastně je?“ povídá Jituška.

„Když jsi se narodila, tak mi bylo X. Teď je ti 13, takže X+13.“ Odpovídám. Během chvilky měla výpočet hotov.

„A kolik je mamince?“ vyzvídá zase Jituška.

„Když jsi se narodila, tak mamince bylo Y, takže Y+13.“ odpověděl jsem zase hádankou.

Jituška počítala nějak dlouho, tak jí povídám: „To je dost jednoduchý příklad na tu dobu, co to počítáš.„

Jituška na to: „Já vím kolik to je, ale maminka nemůže být tak stará.„

„A já jo?„, zeptal jsem se

„Ty jo.„, řekla Jituška

Poprosil jsem děti (tedy nevím zdali se jim tak ještě dá říkat), aby mi pomohly vybrat boty.

Chodily po krámu a pak Tomík povídá: „Co tyhle?„

Nějak se mi nezdály, tak povídám: „A ty bys je nosil?„

Tomáš okamžitě povídá: „Kdyby mi bylo tolik co tobě tak jo.„

Táta: „Jituško, ty když hraješ ten Overwatch, tak jsi slyšet po celém baráku.„

Jituška: „Tati, já ho nehraju, já ho prožívám!„

Dělal jsem do noci a ráno jsme zaspal do práce, probudila mi dcera před sedmou hodinou s tím, zdali bych jí neodvezl do školy, když už jsem doma.

Pak povídá: „Tati, ráno ti tady zvonil budík tak, že mi to vzbudilo, tak jsem ti ho vypla.„

Já na to: „Proč jsi mi nevzbudila, když si tady byla.„

„Já nevěděla, že chceš vstávat.“ povídá Jituška.

Prostě chtěla odvézt do školy, tak mi nechala vyspat 🙂

Jituška ve 12 letech

Táta synovi: „Ty pořád sedíš u počítače!„

Syn tátovi: „To není pravda tati, občas se koukám na televizi.„

Jitušce jsem ohřál polévku. Když jsem viděl kolik jí je, tak jí povídám: „To nemůžeš sníst.„

Jituška na to: „Já to sním.„

„Nesníš.“ povídám jí.

„Sním, uvidíš!“ nedala se Jituška.

Jituška opravdu všechnu polévku snědla a povídá: „Koukej všechno jsem to snědla, měla jsem pravdu stejně jako maminka.„

Sedíme u stolu a Jituška povídá: „Když něco potřebuju, tak se jdu zeptat mámi, protože když mi to dovolí, tak táta vždycky souhlasí s mámou.„

Tomáš na to: „Já to taky tak dělám.„

Táta: „Hmm„

Máma se usmívá…

Jituška byla na oslavě narozenin její kamarádky a přespala tam do druhého dne. Když se maminka druhý den Jitušky ptala co s holkama dělaly, odpověděla: „Zvonily na zvonky.„

Maminka povídá: „Ale to se přeci nedělá.„

Jituška na to odpověděla: „Ale to by jsme si ten život jinak neužily.„